Hrdlodus : to nemáš úplně pravdu. Profíci budou školit a cvičit odvedence. Nemáme tak početnou armádu, aby bez mobilizace ubránila hranice. Co se týká povinné vojny, tak je pořád lepší mít lidi, kteří mají základní povědomí o boji, střelbě a taktice jako takové, protože to zkracuje dobu výcviku. Můžeš to porovnat třeba s Izraelem, kde je povinná vojna a jsou schopni mobilizovat v krátkém čase vojáky, kteří jsou schopni plnit bojové úkoly. Populaci máme srovnatelnou a přesto ta země je vojensky i ekonomicky úplně jinde a to je prakticky většinu své existence ve válečném stavu.
Povinná vojna je nesmysl. Ubírá to lidi z pracovního trhu a to, co se tam naučí, stejně v případě mobilizace nevyužijí. Navíc k mobilizaci by došlo v krajním případě, protože vždycky bude mít přednost profesionální armáda. K tomu ještě nulová šance, že budeme napadeni. Ztracený čas pro brance, pro nadřízené a ztracené peníze.
lorm : Mobilizace, podle plánovačů bude trvat dva dny. Víš, kolik by to stálo na to jen cvičit? Myslíš, že to naše ekonomika mohla každé 4 roky na dva či více dní utáhnout?
Z jiného soudku, myslíš, že naše profesionální armáda dokáže "východního" nepřítele dva dny zadržovat na našich hranicích než se mobilizujeme?
paprsek3 :
Bylo to vyvěšené uvnitř odvodového místa v kantýně v Praze v roce 2000. Tak jsem na to přišel.
Deathwing : Mluví o tom zákon z roku 2004, z roku 1990 i z roku 1949. Ta povinnost do 60 let je tam permanentně od 1. 10. 1949.
Branný zákon z roku 1920 pak hovoří o 50 letech. Starší předpisy se mi nepodařilo najít.
Takže branná povinnost od 9. 4. 1920 do 30. 9. 1949 byla do 50 let (u profesionálních vojáků 60 let) a od 1. 10. 1949 do současnosti je to do 60 let. Nevím, jak jsi přišel na 40 let.
lorm : Ano, jsou tam výjimky - někomu zaniká dříve (např. ztráta svéprávnosti, zdravotní nezpůsobilost apod.)
Pak tam je
Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu
(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, poslanci Evropského parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.
(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru.
(3) Strážník podle zákona o obecní policii se po dobu trvání pracovního poměru k obci, k níž je v základním pracovněprávním vztahu, nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby; to neplatí, pokud je zařazen do aktivní zálohy.
(4) Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.
Případně
Zproštění výkonu mimořádné služby
§ 17
(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.