K1 – Den dvanáctý: Příprava
Ráno v krčmě U Rozlitého džbánu bylo klidné a ospalé. Hospodský, stále ještě rozespalý, si vzal Matějův zápisník s sebou na záchod. Usadil se, zavřel dveře a se zaujetím začal číst další záznamy, které se tam záhadně objevily.
--
Den dvanáctý: Příprava na pád
Dvanáctý den věku. Pražský hrad stojí, ale jen na oko. Legion of Doom, vládci mapy a strůjci tohoto věku, se blíží k finálnímu kroku. Poslední přípravy, poslední kouzla, poslední čekání.
V čele tohoto velkého finále stojí Reno, připraven zasadit rozhodující úder a zapsat své jméno do kronik jako vládce, který sesadil Svatého Václava z trůnu. Ale co kdyby Reno náhle odešel? Co kdyby se rozhodl, že má jiné plány?
Naštěstí, pokud by se tak stalo, je tu neutrál Bóža. Tiše sleduje dění a s lehkým úsměvem prohlašuje, že pokud by Reno nechtěl, je připraven zaskočit a věk zavřít sám.
--
Hospodský zaklapl zápisník a uchechtl se. „Bóža je vtipálek,“ zamumlal, položil knihu zpátky na poličku a vydal se připravit korbely na další večer.
K1: Den desátý - Ticho před triumfem
Bylo to zase ráno. Krčma U Rozlitého džbánu byla ponořená do zbytků noci. Lavice byly poseté spícími hosty, na stolech se válely prázdné korbely, a vzduch voněl pivem, kouřem a trochou zatuchliny. Hospodský, stále ještě rozespalý, si sedl za výčep, sáhl po zápisníku a otevřel ho na nové stránce.
Slova na něj opět čekala, napsaná stejným stylem jako předtím. Přestože Matěj nebyl nikde v dohledu, zápisky tam byly – čerstvé, jako by je právě někdo dopsal. Hospodský se usadil a začal číst.
--
Den desátý: Ticho před triumfem
Desátý den věku. Pražský hrad stále stojí, jeho zdi odrážejí ranní světlo, ale každý ví, že jeho čas se krátí. Legion of Doom pokračují ve svém neúprosném tažení, jejich vlajky vlají nad krajinou, která už jim z větší části patří. Neutrální země? Dávná historie. Každý úder je teď přesný, každý krok promyšlený. Je to jen otázka času – pár dní – než bude Svatý Václav sesazen z trůnu.
Hrad, který kdysi působil nedobytně, teď vypadá jako papírová pevnost, čekající na poslední úder. Václav sedí na svém trůnu, oči upírá na mapu, která už ztratila svůj smysl. Tiše počítá dny, snad hodiny, než se brány otevřou a jeho vláda skončí.
Ale i v těchto tichých dnech se píší příběhy. Jeden z nich patří Renovi, hráči, jehož zástavy už dávno zdobí jeho území. Reno dnes dokázal něco, co stojí za zvláštní zmínku – složil Stříbrného dráčka. Gratulace, Reno!
LoD se nyní připravují na svůj triumfální závěr, zatímco hradní zdi tiše čekají na příchod armád. A tak čas plyne, jako ozvěna, která slábne, dokud nezazní poslední vítězný pokřik.
--
Hospodský zaklapl zápisník, přejel prsty po jeho zašpiněném obalu a zavrtěl hlavou. „Stříbrnej dráček, hmmm …“ zamumlal si.
„No nic, stejně to vypadá, že tady je všechno jasný.“ Uložil zápisník zpátky na poličku, jako by to byla nějaká cennost, a zvedl první prázdnej korbel. Krčma se pomalu začala probouzet – stejně jako konec jednoho věku na mapě.